Adresování v TCP/IP sítích, třídy a zápis IP adres, masky, koncepce dalšího rozvoje.

TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)

Obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v síti a je hlavním protokolem internetu. Jsou to pravidla, která určují syntaxi a význam jednotlivých zpráv při komunikaci.

IP adresy dělíme na 3 třídy:

  • Třída A
    • Používají výchozí masku podsítě 255.0.0.0 a jejich první oktet je 0-127.
  • Třída B
    • Používají výchozí masku podsítě 255.255.0.0 a jejich první oktet je 128-191.
  • Třída C
    • Používají výchozí masku podsítě 255.255.255.0 a jejich první oktet je 192-233.

IP adresa

Je 32bitové číslo, které jednoznačně identifikuje hostitele (počítač nebo jiné zařízení, například tiskárny nebo směrovač) v síti TCP/IP. Adresy IP jsou obvykle vyjádřeny v desítkovém formátu pomocí čtyř čísel oddělených tečkami, například 192.168.123.132. Tečka odděluje jednotlivé oktety (8 bitů).

Maska sítě

Je 32 bitové číslo, které slouží k rozdělení sítě do podsítí. Maska sítě zapsaná v binárním tvaru má zleva samé 1 až do místa, kde končí číslo sítě a začíná část, která určuje adresu hosta v dané podsíti. Pomocí masky sítě rozhoduje router o směrování paketů.

Příkladem jednoduché masky je 255.255.255.0, ta určuje, že prvním 24 bitů adresy je síťová část a posledních 8 bitů je část hosta.

Někdy se udává maska sítě zkrácenou formou zápisu, kterou označujeme CIDR notace (prefix), kdy je maska zapsána jako dekadické číslo za lomítkem za posledním oktetem IP adresy a číslo udává počet jedniček zleva v binárním tvaru masky.

Například 192.168.68.233/20.

Další rozvoj

Starší protokol IPv4 poskytuje omezený adresní prostor (teoreticky cca 4 miliardy adres). Prakticky jich je ale mnohem méně. Již v 90. letech 20. století bylo zřejmé, že adresní prostor IPv4 bude vyčerpán a je nutné protokol dále rozšiřovat. Adresní prostor IP4v byl nakonec vyčerpán v roce 2011.

Tak vznikl protokol IPv6, která nabízí daleko větší adresní prostor. Je odstaněna potřeba použití překladu síťových adres (NAT). IPv6 jsou 128 bitů dlouhé adresy a obvykle jsou zapsány jako 8 skupin hexadecimálních číslic. Adresní prostor sítě je až absurdně velký. Obsahuje až 3,4×1038 unikátních adres. Vysoký počet adres umožňuje hierarchické uspořádání, což zjednodušuje směrování a přečíslování.