Internet

Připojení

Provider – poskytovatel přístupu (přístup přes jeho servery, které jsou trvale připojeny k Internetu), poplatky podle typu připojení za poskytované služby.

Typy připojení:

  1. telefonní linka (dial-up) – stejná linka s telefonem, pomalé – standardní rychlost, nutnost modemu, nízké pořizovací náklady
  2. pevná linka – telefonní linka s trvalým připojením, vysoká rychlost, používá se u různých firem a institucí (vhodné pro sítě LAN)
  3. bezdrátové a radiové připojení – přenos informací vzduchem, vysoké pořizovací a provozní náklady
  4. další druhy připojení: přes zásuvku el. sítě, satelitní – přes PC DVB (Digital Video Broadcasting) kartu (pouze příjem dat)

 

Služby uživatelům sítě Internet

  • komunikace – elektronická pošta (e-mail, konference, diskusní skupiny, chat,…)
  • získávání informací
  • poskytování informací
  • další služby: vzdálené řízení počítače,…

World Wide Web –WWW

  • World Wide Web (WWW) – hypertextová multimediální informační služba
  • hypertext: text, ve kterém libovolná část (slovo, věta, obrázek,…) může sloužit jako odkaz (hypertextový link) na jiný dokument nebo na jiné místo v témže dokumentu, dokumenty mohou být fyzicky uloženy na různých počítačích v Internetu
  • WWW klient (prohlížeč, browser) – program, který umožňuje procházet hypertextovou sítí dokumentů a zobrazovat je (Internet Explorer, Netscape Navigator, …)
  • HTML – jazyk pro popis hypertextových dokumentů (HyperText Markup Language)
  • s HTML dokumenty možno pracovat i v lokálním rozsahu bez připojení na Internet
  • další internetové programovací jazyky (PHP, ASP – nutnost serveru, nelze pracovat lokálně)
  • vyhledávací programy: vyhledávají informace v Internetu (Yahoo, Seznam, Atlas, Google,…)

Adresování:

IP adresy

  • IP adresu musí mít povinně každé zařízení – počítač,…
  • IP adresa: 4 čísla 0 až 255, oddělené tečkami (př. 147.32.170.30), jednotlivé části adresy jsou přidělovány centrálně (adresa musí být unikátní)

Doménová jména

  • služba DNS (Domain Name Service), může určité IP adrese přiřadit jednu, nebo více tzv. doménových adres (adresu, kterou zadáváme do prohlížeče místo IP adresy). Před uskutečněním spojení se DNS adresa převede pomocí DNS serveru na IP adresu, se kterou již může TCP/IP pracovat.

Dělení domén podle řádů:

omega. aktualne. cz
3.řádu 2. řádu 1. řádu

 

URL (Uniform Resource Locator)

Protokoly

  • http: (HyperText Transfer Protocol) – je název protokolu pro prohlížení www-stránek
  • ftp: (File Transfer Protocol) nabízí rychlejší a pohodlnější přenos souborů přes Internet
  • smtp: – protokol pro odesílání elektronické pošty
  • pop3: – protokol pro příjem elektronické pošty (na serveru se zpráva po doručení smaže)
  • imap: protokol pro příjem elektronické pošty (na serveru se zpráva po doručení uchová)

Historie

Hlavní příčiny vzniku internetu:

  1. Snaha uživatelů sdílet navzájem své počítače a data.
  2. USA, problém komunikace mezi jednotlivými stanovišti armády a civilní správy v případě sovětského jaderného útoku, 1957 vzniká speciální vládní agentura nazvaná ARPA. S první myšlenkou sítě přišel v roce 1966 Bob Taylor. Na jejím základě se začala budovat vojenská síť ARPANET, pojmenována po agentuře, která ji financovala. Do roku 1989 bylo více než 100 000 připojených počítačů. Internet, následník sítě ARPANET, neuvěřitelně rychle narostl do rozměrů, které známe dnes. S postupem času se k němu totiž připojovaly i celé státy, pokud byly schopny vyhovět podmínkám přípustného využití.

Sítě

Význam sítí

  • přenos dat a přístup k nim
  • komunikace mezi uživateli
  • sdílení programů a dat
  • sdílení technických prostředků (tiskárny, disky, modemy, vzdálené počítače,…)

Typy sítí

Podle rozsáhlosti:

  • LAN (Local Area Network) – omezená oblast (budova, podnik)
  • WAN (Wide Area Network) – Internet, …
  • MAN (Metropolitan Area Network) – městská datová síť, spojení několika LANů ve městě

Podle hierarchie (vztahu mezi počítači):

  • Klient-server: server – výkonný řídící počítač; klient – stanice (využívá služby serveru)

Server: výkonný počítač, který může mít více disků a poskytovat tak prostor ostatním uživatelům, uživatelé můžou tento prostor sdílet, můžou zde být umístěné programy pro ostatní uživatelé

Správce sítě: stará se o propojení počítačů, instaluje programy na server, uděluje práva uživatelům a přístupové hesla, stará se o funkčnost sít, stará se o antivirovou ochranu (popřípadě léčbu virů), stará se o ochranu proti vnějšímu napadení sítě (tzv. hackerům), uděluje práva k externím zařízením, které může client využívat

Klient: po připojení může využívat možností sítě (podle práv, které mu dal správce sítě)

  • Peer-to-peer: rovnocenné uzly, mohou využívat i poskytovat služby

(př. síť menší velikosti, uživatelé mohou používat přístup na disk ostatních uživatelů, pokud mají právo se na tento disk podívat, lze to jen u zapnutých počítačů – využití u malých firem , které nechtějí investovat do serveru a chtějí mít přístup k datům svých kolegů)

Podle topologie:

  • sběrnice (bus)

Tuto topologii používá Ethernet realizovaný koaxiálním kabelem. Existují dvě specifikace, 10Base-2 a 10Base-5, rozdíl je dán typem použitého kabelu a jeho délkou. Má několik nevýhod (např. obtížnou identifikaci příčin závad, topologickou omezenost počtu uzlů i vzdáleností mezi nimi,…) a jedinou výhodu, kterou je cena řešení.

  • kruh (ring)

Tato topologie je založena na tom, že vysílací část jednoho uzlu je zapojena do přijímací části uzlu následujícího; typickými technologiemi používajícími topologii kruhu jsou Token Ring a FDDI. Jak Token Ring tak FDDI používají kruh logicky, ale fyzicky je topologie tvořena hvězdou s centrálním prvkem.

  • hvězda (star)

Tato topologie představuje současný trend vytváření počítačových sítí. Spoje od koncových přípojných uzlů jsou vedeny do centrálního uzlu, kde je prvek realizující propojení koncových uzlů. Struktura je vhodná nejen pro sítě (Ethernet, Token Ring, FDDI, ATM), ale i pro telefonní ústředny.

Dále můžeme sítě dělit podle rychlosti:

  • Klasické- např. Ethernet, Token Ring, ARCNet
  • Vysokorychlostní – rychlosti nad 100Mb/s- ATM, FDDI, FastEthernet, 100VG – AnyLAN aj.

Typy protokolů

Základní dva protokoly:

OSI – architektura pro komunikace tzv. otevřených systémů

TCP/IP– architektura pro heterogenní počítačové sítě

OSI – RM (Open Systém Interconnection – Reference Model)

Tento systém byl navržen jako sedmi-úrovňový:

  • Aplikační vrstva – Nejvyšší vrstva – Poskytuje koncovému terminálu aplikační služby.
  • Prezentační – upravuje a určuje tvar dat pro koncové uživatele i pro přenos po síti. Patří sem např. i kódování dat a komprimace dat apod.
  • Relační vrstva – řídí synchronizaci přenosu.
  • Transportní vrstva – rozkládá data z relační vrstvy a děli je na pakety.
  • Síťová vrstva – zabezpečuje směrování a adresování paketů od zdroje k cíli.
  • Linková vrstva – formuje data do datových rámců, které jsou potřebné pro zajištění přenosu proti chybám atd.
  • Fyzická vrstva – umožňuje přenos jednotlivých bitů komunikačním kanálem.

TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)

  • Je to protokol (resp. dvojice protokolů), se kterým se dnes setkáváme nejčastěji, hlavně v Internetu. TCP je protokol transportní vrstvy a IP je protokol síťové vrstvy. TCP/IP funguje na principu klient-server (klient – vysílá požadavek, server – čeká na příchozí spojení). Chceme-li jako klient kontaktovat server, potřebujeme IP adresu vzdáleného počítače (serveru).
  • TCP/IP pro identifikaci služby používá takzvaný port. Port je číslo, které je přiděleno každé síťové službě na aplikační úrovni a může nabývat hodnot od 1 do 65535. Např. pro službu HTTP byl dohodou stanoven port 80.
  • TCP/IP je čtyřvrstvý model:
    • Vrstva síťového rozhraní – zajišťuje fyzickou komunikaci uzlů.
    • Vrstva Internet – řídí synchronizaci přenosu.
    • Transportní vrstva – rozkládá data z relační vrstvy a děli je na pakety.
    • Aplikační vrstva – zabezpečuje směrování a adresování paketů od zdroje, formuje data do datových rámců, které jsou potřebné pro zajištění přenosu proti chybám, umožňuje přenos jednotlivých bitů komunikačním kanálem atd.

Síťové operační systémy

Klient-server: Novell NetWare, Windows NT, Unix

Peer-to-peer: Windows for Workgroups, Windows 95/98, Lantastic,…